Jak mám postupovat, když chci zaměstnat brigádníky a proč nepracovat na černo

Léto se blíží pomalu ke konci, ale poptávka po dočasných pracovnících zůstává stále stejná. Je to způsobeno dlouhodobým nedostatkem pracovní síly na našem trhu práce, který se jednotlivé firmy snaží vykrývat lidmi jak se dá. Proto se oproti předchozím rokům šponuje odměna pro brigádníky značně nahoru, avšak přesto se krátkodobou výpomoc nedaří v mnoha oborech sehnat. Situace je natolik vážná, že jsme se jí tematicky věnovali v článcích “U tuzemských brigádníků klesá zájem o krátkodobé brigády” a “Firmy hlásí nedostatek brigádníků. Které obory jsou nejpostiženější?”. Přesto brigádníci zejména z řad studentů na trhou jsou, pouze si více vybírají, kde a za kolik budou pracovat a pro společnosti je těžší oslovit je tím správným způsobem. Dlouhodobě rekordně nízká nezaměstnanost donutila přemýšlet o dočasných pracovnících i společnosti a zejména živnostníky, kteří s touto skupinou zaměstnanců dosud nemají žádné zkušenosti. Proto jsme v dnešním článku připravili krátký manuál, jak při zaměstnávání krátkodobých pracovníků postupovat.

 

Bez smlouvy to nepůjde

Jak mám postupovat, když chci zaměstnat brigádníky a proč nepracovat na černo

Hned na úvod musíme zdůraznit, že i zaměstnávání formou brigády je pracovněprávní vztah, a proto musí být podložen pracovní smlouvou. Český právní systém pojem “brigáda” nezná, a proto lze brigádníky zaměstnat na základní tři druhy smluv:


  • Hlavní pracovní poměr. Tato forma spolupráce se nijak neliší od kmenových zaměstnanců a v praxi bývá pro brigádníky sepisována jen ve výjimečných případech.

  • Dohoda o provedení práce. Vyjadřuje nejzákladnější typ právního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, proto většina brigádníků pracuje na tento typ smlouvy. Z právního hlediska se jedná o dohodu konanou mimo pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že většina dočasných zaměstnanců pracuje na DPP, připravili jsme pro ně článek “Krátkodobí pracovníci a dohoda o provedení práce. Jak je to s daněmi?”.

  • Dohoda o pracovní činnosti. Z hlediska českých zákonů se též jedná o dohodu konanou mimo pracovní poměr, ale na rozdíl od DPP nabízí dočasným pracovníkům větší právní ochranu. Zde zákon hovoří pouze v tom smyslu, že zaměstnanec pracující na základě této smlouvy nesmí pracovat v průměru víc než 1/2 stanovené týdenní pracovní doby.


Práce na černo


V některých odvětvích je běžné (především stavebnictví), že brigádníci žádnou smlouvu nepodepíší a dostávají peníze tzv. na ruku. Tento způsob však důrazně nedoporučujeme, protože se tímto způsobem okrádá stát na daních a v konečném důsledku na něj doplatí brigádníci i zaměstnavatelé.


Pracovníci bez podpisu smlouvy v ruce nemají nárok na placenou dovolenou, různé příplatky, nemocenskou ani podporu v nezaměstnanosti v případě, že se ocitli na úřadu práce. Také při sjednávání půjček je jim počítána jen oficiální mzda a to nemluvíme o tom, že se jim tato doba nezapočítává do důchodu.


Brigádník pracující na černo navíc nikdy nemá jistotu, že mu zaměstnavatel slíbenou odměnu skutečně vyplatí. Zaměstnavatele navíc neváže žádný zákonný důvod, proč by měl svého pracovníka zaměstnávat a může ho tedy vyhodit ze dne na den bez nároku na odstupné.


Práce na černo však může mít i závažnější důsledky, zejména v situaci, kdy tuto skutečnost odhalí kontrolní orgány inspektorátu práce. Ty mohou nelegálnímu zaměstnanci vyměřit pokutu až do výše 100 000 korun a v případě, že dotyčný zaměstnanec odmitne poskytnout součinnost, může se výše pokuty vyšplhat až na 200 000 korun. Navíc v případě nelegálních pracovníků ze zahraničí může inspektorát práce cizince vyhostit z České republiky.


Z obliga nejsou ani zaměstnavatelé. V případě prokázání zaměstnávání brigádníků načerno hrozí podnikateli sankce ve výši 10 000 000 korun.


Z výše uvedeného je patrné, že ačkoliv práce na černo může být pro někoho lákavá, v žádném případě se nevyplatí a nelze ji ani doporučovat ani schvalovat.


Další podmínky


Z dalších zákonných podmínek se na brigádníky vztahují dvě.


  • Vstupní lékařská prohlídka. Pakliže Vás zaměstnanec pracuje na dohody konané mimo pracovní poměr (DPP a DPČ), musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku jen v případech, kdy se jedná o práci která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zák. č. 373/2011 Sb.). Do tohoto ranku spadají i rizikové práce a práce v noci.

  • BOZP. Každého nového zaměstnance (samozřejmě brigádníky nevyjímaje) musí zaměstnavatel seznámit s bezpečností a ochranou zdraví při práci, což mu ukládá zákon 262/2006 Sb., zákoníku práce. V rámci školení se všichni zaměstnanci seznámí s riziky vyplývajícími z jejich náplně práce a hlavně o prevenci proti těmto rizikům.


Ukončení pracovního poměru


Ukončení pracovního poměru s brigádníkem je poměrně jednoduché, neboť většina zaměstnavatelů uzavírá s dočasnými pracovníky smlouvu na dobu určitou. V takovém případě automaticky zaniká pracovní poměr posledním dnem této lhůty. Dalším oblíbeným ukončením pracovního poměru je vzájemná dohoda, na té se ale musí shodnout obě strany.



Mohlo by vás zajímat: