Krátkodobí pracovníci a dohoda o provedení práce. Jak je to s daněmi?

Léto je tradičním obdobím sezónních pracích a krátkodobých brigád. Zejména studenti hledají možnost, jak si ke studiu přivydělat. Letošní situace se však od těch předchozích liší tím, že se společnostem nedaří na krátkodobou pomoc sehnat dostatek brigádníků (podrobně jsme se tomuto tématu věnovali v článku “U tuzemských brigádníků klesá zájem o krátkodobé brigády”). Firmy jsou tak nuceny zvyšovat mzdy a hledat pracovníky alternativním způsobem (typicky třeba prostřednictvím sociálních sítí). Přesto zájemci o zaměstnání na trhu jsou. Aby se především studenti lépe orientovali v daňové problematice, představíme si nejčastější typ smlouvy, která se v rámci brigád uzavírá, tedy dohodu o provedení práce.

 

Dohoda o provedení práce


Dohoda o provedení práce se obvykle zkracuje písmeny DPP a jedná se o nejjednodušší typ pracovněprávního vztahu. Legislativa bere tento druh smlouvy jako dohodu mimo pracovní poměr. Brigádníci si mohou tímto způsobem vydělat libovolné množství peněz, avšak v praxi jsou limitováni rozsahem práce, protože na DPP lze odpracovat pouze 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. V případě daní a zákonných odvodů záleží na tom, jak vysoká mzda zaměstnanci náleží a zda podepsal prohlášení k dani.


Měsíční mzda do 10 000 korun


Tato varianta je ideální pro studenty, neboť nemusí odvádět státu zdravotní ani sociální pojištění. Zároveň je nutné, aby člověk pracující na DPP měl status studenta (důležitou podmínkou je zde soustavná příprava na budoucí povolání), protože zdravotní pojištění, jež je povinné pro všechny, za tyto zaměstnance platí stát. Pakliže je brigádník zaměstnán na dohodu o provedení práce a neodvádí za něj pojištění stát (stát odvádí pojištění například za studenty, starobní důchodce a invalidní důchodce od 2. stupně invalidity, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, nezaměstnané registrované na úřadu práce apod.), stává se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů a musí si zdravotní pojištění platit sám. V roce 2022 činí výše tohoto zákonného odvodu minimálně 2 187 korun.


Výši výdělku také ovlivňuje, zda pracovník podepsal prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (známější pod lidovým označením “růžové prohlášení” či “růžový formulář”). V případě podepsaného růžového prohlášení se brigádníkovi odečítá zálohová daň (15 %), u které může uplatnit slevy na dani typu sleva na poplatníka, studenta, důchodce, manželku/manžela, invaliditu atd. Jestliže tento formulář nepodepsal, odečítá se mu z výdělku srážková daň (také 15 %), avšak bez možnosti jakýchkoliv slev.


Měsíční mzda nad 10 000 korun


Při výdělku vyšším než 10 000 korun (tzn. 10 001 koruny a více) jsou zdaněné příjmy zálohovou daní. Zásadní rozdíl spočívá v pojištění, neboť při této variantě se z mzdy zaměstnanci již strhává zdravotní (4,5 %) a sociální pojištění (6,5 %). Opět záleží na tom, zda podepsal prohlášení k dani, či nikoliv.


S podepsaným prohlášením si může nárokovat slevy na dani (stejně jako při výdělku do 10 000 korun). Zde je na místě připomenout, že každý brigádník pracující na DPP během roku u více zaměstnavatelů, musí vždy podat daňové přiznání. Zároveň není možné u více zaměstnavatelů uplatňovat slevy.


Bez podepsaného růžového formuláře se výdělek z dohody o provedení práce taktéž daní zálohovou daní. Brigádník odvádí ze svého příjmu sociální a zdravotní pojištění v celkové výši 11 % z hrubé mzdy (zaměstnavatel 33 %).


Na co si dát pozor při práci na DPP


Hlavní úskalí při zaměstnávání touto formou spočívá ve zdravotním pojištění, jenž je povinné ze zákona. Každý brigádník pracující na dohodu o provedení práce by si měl ohlídat, aby se nestal OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). To se týká zaměstnanců s měsíční mzdou do 10 000 korun, avšak zcela z obliga nejsou ani lidé, kteří tento limit překročí a zároveň je jejich výdělek nižší než minimální mzda (ta v roce 2022 činí 16 200 korun). V takovém případě zaměstnavatel vzniklý rozdíl doplatí.


Mohlo by vás zajímat: