Pronájem pracovní síly není v dnešní době již nic neobvyklého. Každá společnost, která chce uspět, musí umět dynamicky a flexibilně reagovat na změny. A právě personál je na změny dost citlivý. V období zvýšené poptávky po zakázkách nabírají firmy nové pracovníky a v období poklesu je začínají propouštět. Tento způsob je zejména u kmenových zaměstnanců dost komplikovaný a zdlouhavý, neboť přijmout a zaškolit nováčka trvá určitou dobu a v případě propuštění musí zaměstnavatel počkat dva měsíce, pokud se obě strany nedomluví jinak. Z těchto důvodů společnosti (tedy uživatelé) rády sahají po agenturních zaměstnancích, které k nim přidělila personální agentura. Proto není divu, že poskytovatelů této služby stále přibývá. Před osmi lety u nás bylo registrováno 1587 agentur práce, o pět let později téměř 2800 agentur a v roce 2020 přesáhl jejich počet 3000. Na rozdíl od uživatelů mají personální agentury větší možnosti (a také zkušenosti), jak nalézt nové pracovníky. Kromě rozsáhlých databází otevřely některé agentury náborová centra v cizině, neboť český pracovní trh je na mnoha pozicích již vyčerpaný. Z tohoto důvodu stále přibývají agenturní zaměstnanci, pro které není čeština mateřským jazykem a tento trend bude pravděpodobně pokračovat.
Právní úprava agenturního zaměstnávání
Agenturní zaměstnávání patří mezi nejregulovanější oblasti dnešní doby. Aktuálně ho upravuje Zákoník práce svým předpisem č. 262/2006 Sb. ve znění od 1.1. 2022. Nedostatek pracovníků na našem trhu práce chtěly personální agentury již před lety řešit najímáním cizinců, avšak dlouho jim v tom bránily české právní předpisy. Teprve se změnou zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti v roce 2016, kdy byla z § 66 vyškrtnuta věta de facto zakazující cizím státním příslušníkům pracovat jako agenturní zaměstnanci na českém území, se otevřely dveře pro cizince. Toto průlomové rozhodnutí odstartovalo boom nových agentur práce, z nichž se některé začaly specializovat na zaměstnávání pracovníků s odlišnou národností. Další významný krok pak přinesl rok 2017, ve kterém došlo k podstatné novele zákona o zaměstnanosti, jež upravuje úhradu pokuty za umožnění výkonu nelegální práce cizinci dle § 5 písm. e), odst. 3.
International hiring
Pod tímto anglickým termínem se rozumí agenturní zaměstnávání cizinců. Po změně zákona z roku 2016 začaly agentury práce hledat nové agenturní zaměstnance za hranicemi České republiky. Brzy došly k poznání, že v jiných státech (především ve východní Evropě) lze nalézt kvalitní pracovníky na řemeslné, manuální i vysoce sofistikované pozice například v IT (viz náš článek “Poradíme, jak získat zaměstnance do IT sektoru”). Cizince naopak na práci v České republice láká vyšší mzdové ohodnocení a také vyšší životní úroveň, než mají ve své domovině. Proto obvykle muži vyrážejí za hranice své země, aby vydělali peníze a zajistili rodinu, která zůstala doma.
International hiring je služba jako každá jiná, a proto reaguje na změny, jež se v naší společnosti udály. Zejména s ohledem na válku na Ukrajině se změnila i skladba pracovníků. Muže, kteří narukovali do armády, nahradily ženy s dětmi. Z tohoto důvodu jsou nyní nejpoptávanější pozice pro agenturní zaměstnance ve zdravotnictví (sestry, pomocný personál atd.) a gastronomii (kuchařky, servírky, barmanky, pomocná síla do kuchyně). Ženy se začaly objevovat i na dosud převážně mužských pozicích, jako je například řidič vysokozdvižného vozíků apod. Zároveň se zvýšil počet zkrácených úvazků, neboť většina příchozích Ukrajinek má malé děti a potřebuje skloubit práci s péčí o rodinu. Tomuto tématu jsme věnovali samostatný článek “Jak ovlivní pracovníci z Ukrajiny pracovní trh”.
Ukrajinci jako agenturní zaměstnanci
Ukrajinští zaměstnanci jsou pracovití a zaměstnání vykonávají se zápalem a loajalitou. Nelze se tedy divit, že je personální agentury rádi zaměstnávají, také s přihlédnutím na příbuznost obou řečí (ukrajinština i čeština spadají mezi slovanské jazyky). Před válkou na Ukrajině bylo zaměstnávání jejich občanů administrativně i právně složitější, protože Ukrajina není členem Evropské unie.
Po ruské invazi, kdy k nám začala proudit vlna uprchlíků, musela Česká republika na tuto situaci reagovat. V březnu letošního roku schválil senát speciální víza za účelem dočasné ochrany. Tento krok umožnil Ukrajincům přístup na tuzemský trh práce bez pracovního povolení, přičemž tito cizinci už nemusí přes úřad práce zařizovat povolení k zaměstnání. Speciální víza jsou udělována až na dobu jednoho roku. Ve všeobecnou známost vešla pod označením “Lex Ukrajina”.
