V České republice se těší dlouhodobé oblibě agenturní zaměstnávání, kdy zajišťuje zprostředkování zaměstnanců personální agentura. Firmy tím řeší nedostatek pracovníků, který je zejména v současné době rekordně nízké nezaměstnanosti stále aktuálnějším problémem. Pro zaměstnance se zase jedná o vhodnou formu, jak se uplatnit na trhu práce v situaci, kdy se jim nedaří nalézt zaměstnání klasickou cestou. Často volí agenturní zaměstnávání čerství absolventi, kterým chybí potřebná praxe, případně lidé v předdůchodovém věku. V každém případě je třeba zdůraznit, že zprostředkování zaměstnanců přes personální agenturu má svá striktní pravidla, která jsou daná ze zákona. Jejich porušení se bere jako přestupek s právním označením “zastřené zprostředkování zaměstnání”.
Nejprve pár vět o personálních agenturách
Každá personální agentura (PA), která v tuzemsku podniká legálně, musí mít povolení udělené Generálním ředitelstvím Úřadu práce. To lze snadno zjistit na internetových stránkách Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS). Hlavním oborem podnikání těchto agentur je zprostředkování zaměstnanců třetí straně (říká se jí uživatel). Uživatel zadá PA poptávku, ve které určí požadavky na personál (vzdělání, délka praxe, jazykové znalosti apod.) a personální agentura dodá pracovníky dle těchto kritérií. Za zprostředkování zaměstnanců si účtuje poplatek, přičemž dle zákona nikdy nesmí vybírat peníze od samotných pracovníků. Chcete-li se o tomto tématu dozvědět více, přečtěte si náš článek “Jak pracují agenturní zaměstnanci”.
Jak se k tomu staví zákon?
Nelegální zprostředkování zaměstnanců, tedy nezákonné zaměstnání fyzických osob za účelem jejich dočasného přidělení k uživateli, se nejčastěji maskuje uzavíráním dohod, ze kterých plynou jiné obchodní vztahy. Podvodné jednání je tak “zastíráno” jinou právní kvalifikací. Pro lepší odkrývání nekalého podnikání slouží § 555 občanského zákoníku, z jehož znění vyplývá, že pro rozkrývání zastřeného zprostředkování zaměstnání hraje prioritní roli samotná činnost, nezáleží tedy na formálním názvu. V praxi podnikatelé nejčastěji obchází § 308 Zákoníku práce (podle kterého se uzavírá dohoda o dočasném přidělení) a místo toho zprostředkují zaměstnance formou smlouvy o dílo (podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který však definuje jiné podmínky).
Jak probíhá kontrola?
Kontrolní orgány se v rámci své činnosti zaměřují na to, zda smlouva o dílo zastírá zaměstnání agenturního typu, či nikoliv. Pro kontrolory je důležitý obsah a faktický vztah, naopak formální znění smluv není při kontrole nijak podstatné. Kontrolní orgány provádějí výslechy zprostředkovaných zaměstnanců, aby určily přesnou náplň práce, v rámci šetření také zkoumají související podklady spolupráce apod. Výsledkem kontroly by mělo být určení toho, zda je dána nezávislost a samostatnost zhotovitele při jeho realizaci.
Postihy
Dle zákona o zaměstnanosti se jedná o přestupek, přičemž tohoto přestupku se mohou dopustit pouze subjekty, které pronajímají pracovní sílu. Nicméně už je v přípravném řízení novela zákona, která personální agentury za nesprávné zprostředkování zaměstnanců bude hnát k větší zodpovědnosti. Při zastřeném zprostředkování zaměstnání nevstupuje do hry pouze subjekt, jenž tuto činnost zprostředkovává, nýbrž také uživatel, který často z tohoto jednání profituje. S účinností od 2. 8. 2021 však v tomto bodě došlo ke změně a novela zákona o zaměstnanosti uvedený stav napravila, aby narovnala podnikatelské prostředí a postiženy mohly být obě strany. Nově hrozí za výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání fyzické osobě pokuta až do výše 5 000 000 korun, v případě právnické osoby může postih činit až 10 000 000 korun, nejméně však 50 000 korun.
