Český pracovní trh se aktuálně nachází v situaci, kdy existuje značný převis volných pozic před volnou pracovní silou. Ačkoliv se v prosinci 2021 zvýšila v tuzemsku míra nezaměstnanosti o 0,2 % oproti listopadu stejného roku, stále evidujeme podle dat EUROSTATU nejnižší počet lidí bez práce v celé Evropské unii. Tuto skutečnost potvrzují i sami personalisté, kteří jsou nuceni stále hledat nové způsoby, jak získat zaměstnance a následně si je udržet. Přesto se v dnešní době ukazuje tato motivace jako nedostatečná, a proto přinášíme další tipy, jak získat zaměstnance navzdory nedostatku vhodných uchazečů na pracovním trhu.
6 tipů, jak získat zaměstnance
Skills-based hiring. Tento termín k nám přišel z ciziny a dá se říci, že se jedná o revoluci v náboru. Personalisté se místo mnohaleté praxe v oboru a vzdělání zaměřují na schopnosti každého kandidáta. Náboráři jednoduše připojí k pracovní nabídce dotazník a uchazeči ho vyplní. HR specialisté následně odpovědi vyhodnotí a složí z nich celkový profil kandidáta. Tento přístup je mnohem flexibilnější a dává šanci i zájemcům o práci, kteří nedisponují požadovaným vzděláním nebo praxí. Pro firmy je zase výhodné, že nepřijdou o jinak kvalitní pracovníky a vybudují si zásobárnu talentů. Skills-based hiring už v praxi využívají například společnosti LinkedIn, IBM nebo Walmart.
Částečné pracovní úvazky. Flexibilita pracovních úvazků je v tuzemsku dlouho diskutované téma. Největší oblibě se těší poloviční a tříčtvrteční úvazky, přičemž zájem o ně projevují především studenti, pracující důchodci a hlavně ženy. Nedávný výzkum EUROSTATU odhalil, že na částečný úvazek pracují ženy čtyřikrát častěji než muži. Podle analytika náborové společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského existuje v České republice nevyužitá záloha 200 000 až 250 000 zájemců o částečný pracovní úvazek.
Pružná pracovní doba. Tento bod úzce souvisí s potřebou sladit rodinný život s pracovním (tzv. work-life balance), který nabyl na významu s příchodem mileniálů na pracovní trh. Potenciální zaměstnanci nejvíce oceňují možnost pracovat v různých časech během týdne. Ze statistik vyplývá, že polovina Čechů by se chtěla věnovat zaměstnání pouze pět hodin denně a plných 73 % dotázaných láká pružná pracovní doba. V této souvislosti je zajímavé zmínit skutečnost, že regulací pracovní doby se chce příští rok věnovat i Evropská komise. Ta zvažuje předložení návrhu právního předpisu, který by zaměstnancům na home office umožnil, aby mimo pracovní dobu zůstali odpojeni od digitálních pracovních systémů.
Péče o psychické zdraví. Péče o psychické zdraví je skvělá možnost, jak získat zaměstnance do své firmy. V dnešní době většina zaměstnavatelů požaduje odolnost proti stresu a vysoké pracovní tempo, což klade na zaměstnance vyšší nároky a jejich psychice to nijak neprospívá. Proto je vhodné psychické vypětí kompenzovat správnou duševní hygienou. V rámci benefitů může společnost nabídnout například individuální konzultace s psychologem. Stále větší oblibě se pak těší mindfulness kurzy, které zájemce učí relaxovat, vnitřně se zklidnit, zvládat stres a regulovat silné negativní emoce.
Výplata předem. Covidová pandemie změnila chování zaměstnanců, takže zatímco některé dříve oblíbené benefity zcela ztratily účinnost (týká se to například příspěvků na kulturu), jiné se dostaly na první příčky zájmu. Jedním z nejžádanějších benefitů současnosti je možnost vybrat si mzdu několikrát měsíčně, neboť mnoho domácností se vlivem covid-19 potýká s výpadkem příjmů. Pakliže přemýšlíte, jak získat zaměstnance do svého podniku, vězte, že 70 % lidí by v případě krátkodobého finančního výpadku velmi ocenilo pomoc od svého zaměstnavatele.
Příspěvek na náklady spojené s prací z domova. Tento benefit není zatím příliš využívaný, i když zájem ze strany zaměstnanců existuje. Nizozemský NIBUD (Národní institut pro rozpočtové informace) vypočítal, že průměrné náklady na home office činí 1,99 eura na den, tedy v přepočtu zhruba 50 korun. Za měsíc se tak částka vyšplhá na 1050 korun a pracuje-li zaměstnanec výhradně z domova po celý rok, vyjde ho home office na 12 600 korun (počítáno při plném úvazku). NIBUD do své kalkulace zahrnul položky, jako jsou náklady na spotřebu energií, amortizace pracovního stolu či kancelářské židle, ale i spotřebovaný toaletní papír a kávu. Naopak nezapočítal náklady na telefon nebo náklady na internet a technologické vybavení.
