Při podnikání každá firma osciluje mezi odchodem starých zaměstnanců a náboru nových, přičemž udržet optimální počet pracovníků je dost náročné. Ačkoliv se podnikatelé ve všech sektorech snaží předpovídat a řádně se připravit na budoucí události a tomu přizpůsobit stav svého personálu, v praxi se řada věcí predikovat nedá (např. nástup covidové pandemie, ekonomická krize v roce 2010, válka na Ukrajině, vysoký nárůst cen energií apod.). Společnosti tak obvykle tahají za kratší kus a optimalizují počet svých pracovníků až ve chvíli, kdy nenadálá situace nastane. Zvláště při náboru nových pracovníků je tento způsob značně neflexibilní, a proto si získalo širokou oblibu agenturní zaměstnávání. To je založené na dočasném přidělení zaměstnance, kdy je pracovník zaměstnán u agentury práce, ale pracuje pro třetí stranu (tzv. uživatele). Tato spolupráce je mnohem pružnější, avšak je třeba brát v potaz právní regulaci, která dočasné přidělení zaměstnance upravuje. Abyste věděli, jak tato služba probíhá a podle jakých zákonných norem se řídí, připravili jsme pro Vás dnešní článek.
Jak se na to dívá zákon?
Agenturní zaměstnávání upravuje § 308 Zákoníku práce, který definuje dočasné přidělení zaměstnance jako výkon práce agenturního zaměstnance pro uživatele na základě pracovní smlouvy (klasická smlouva na HPP nebo dohoda o pracovní činnosti) a zaměstnanec se zavazuje tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřenou mezi personální agenturou a jejím klientem.
Uživatel pak během trvání dočasného přidělení zadává agenturnímu zaměstnanci pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci a dává mu k tomuto účelu pokyny, přičemž na jeho bedrech leží odpovědnost za povinnosti vycházející ze zákona, především bezpečnost a ochrana zdraví. Na tomto místě je pak důležité zmínit, že uživatel nemůže vůči agenturnímu zaměstnanci vystupovat v roli zaměstnavatele, protože s ním není v žádném pracovněprávním vztahu, neboť dočasně přidělený zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s agenturou (§ 309 Zákoníku práce).
Pracovnělékařské prohlídky
Odpovědnost za vstupní pracovnělékařské prohlídky nese agentura práce jako zaměstnavatel dle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. V praxi je však důležité, aby uživatel poskytl agentuře všechny potřebné informace, které jsou potřebné k provedení zdravotní prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, neboť on zná rizika dané práce nejlépe. Při hodnocení pracovního rizika se pak vychází z kategorizace prací, kterou upravuje Zákon č. 258/2000 Sb. o veřejném zdraví. Periodické a mimořádné pracovnělékařské prohlídky pak zajišťuje agentura.
Jak je to s pracovními úrazy?
Pracovní úrazy jsou velké téma agenturního zaměstnávání. Podle § 105, odst. 1 Zákoníku práce musí uživatel a personální agentura spolupracovat, tzn. že uživatel je povinen ohlásit úraz dočasně přiděleného zaměstnance agentuře a spolupracovat s ní při vyšetření tohoto incidentu. Zaznamenání pracovního úrazu pak vychází z nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, § 2, odst. 2, které ukládá povinnost zaznamenat a evidovat tuto událost agentuře práce i uživateli, tzn. že oba subjekty musí pracovní úraz zapsat do knihy úrazů.
Jaké dokumenty jsou potřeba při využití dočasného přidělení zaměstnance?
V tomto trojstranném vztahu se obvykle vystavují dva dokumenty. Tím prvním je Písemný pokyn k přidělení agenturního zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele. Tímto pokynem pronajímá personální agentura svého pracovníka, přičemž takto vystavený dokument by měl obsahovat zejména následující náležitosti:
Identifikační údaje uživatele včetně názvu a sídla,
Místo výkonu práce,
Sjednaná doba trvání dočasného přidělení zaměstnance,
Určení vedoucího zaměstnance uživatele,
Pracovní a mzdové podmínky (musí být stejné jako u kmenového zaměstnance),
Podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce (týká se rozvázání spolupráce před uplynutím doby, na kterou byl pracovník pronajat.).
Druhým dokumentem je pak smlouva uzavřená mezi agenturou práce a uživatelem. Tato smlouva definuje práva a povinnosti obou zúčastněných stran. Řídí se § 308 Zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, který přímo stanovuje, jaké má mít náležitosti. Z praxe pak víme, že čím lépe bude tato dohoda sepsaná, tím menší je prostor pro nejasné interpretace. Týká se to například již zmiňovaných pracovních úrazů, náhrady škody způsobené agenturním pracovníkem nebo předčasného ukončení pronájmu pracovníka. Jen připomínáme, že tento dokument musí být vždy v písemné podobě, jinak je neplatný.
Na závěr
Závěrem se krátce zmíníme o školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární ochrany (PO) a používání ochranných pracovních pomůcek (OPP). Školení BOZP nařizuje zaměstnavateli zákon 262/2006 Sb., zákoníku práce, přičemž tuto povinnost obvykle zajišťuje uživatel ve stejném rozsahu jako pro své zaměstnance. Uživatel též zajišťuje ochranné pomůcky, ale mnoho personálních agentur v rámci dočasného přidělení zaměstnance přebírá tuto povinnost na sebe. V obecné rovině můžeme konstatovat, že vždy záleží na tom, jak se obě strany domluví a co uvedou do smlouvy.
