Výhody a nevýhody práce na poloviční úvazek

Práce na poloviční úvazek patří k nejoblíbenějším a nejvyužívanějším formám zkráceného úvazku v tuzemsku. Proto jsme toto téma blíže rozvinuli v článku “Zkrácený úvazek získává na popularitě i v ČR”. Nejčastěji se pro něj rozhodují maminky pečující o malé děti, těhotné ženy, případně osoby starající se o nemocného člena rodiny. V případě, že si zvolíte tuto formu úvazku, zkrátí se vám fond pracovní doby na 20 hodin týdně (oproti klasickému 40 hodinovému týdnu) a za měsíc odpracujete 80 hodin místo tradičních 160 hodin. S omezenou pracovní dobou mají zaměstnanci nárok na poměrnou část dovolené a také na poměrnou část firemních benefitů (jsou-li ve společnosti zavedeny). Jaké kladné a záporné stránky má práce na poloviční úvazek si shrneme níže.

 

Kladné a záporné stránky práce na poloviční úvazek

Výhody a nevýhody práce na poloviční úvazek

Výhody


  • Vyšší flexibilita. Hlavní výhodou práce na poloviční úvazek je větší pružnost. Umožňuje pracovat i lidem, pro které je zaměstnání na plný úvazek z různých důvodů nevyhovující. Klasicky se to týká studentů, kteří mohou práci vhodně kombinovat se studiem nebo žen na mateřské dovolené. Poloviční úvazek často využívají i aktivní důchodci či handicapované osoby.

  • Zachování pracovního místa. Tuto výhody ocení hlavně ženy s malými dětmi, které si tak zachovají pracovní místo a zcela nevypadnou ze svého oboru.

  • Kontakt s oborem. Práce na poloviční úvazek umožňuje vysoce kvalifikovanému zaměstnanci kontakt s oborem a přehled o tom, co se právě děje. Je to nesporná výhoda především u profesí, které se poměrně rychle vyvíjí a ubírají různými směry, např. oblast IT, lékařství, účetnictví, výzkum.

  • Time management. Zaměstnanec má k dispozici méně hodin, a proto se musí naučit efektivněji hospodařit s časem. Správný time management zajistí vyšší a stabilnější výkon pracovníka.


Nevýhody


  • Méně peněz. Zkrácený fond pracovní doby se samozřejmě projeví na výplatě. V praxi se obvykle výše mzdy za zkrácený úvazek pokrátí o adekvátní část.

  • Přesčasy. V tomto bodě nezáleží na tom, zda zaměstnanec pracuje na poloviční nebo plný úvazek. Pro vyplacení odměny za přesčasy musí pracovník překročit klasickou pracovní týdenní dobu (tedy 40 hodin). V případě, že pracujete na poloviční úvazek a překročíte pracovní dobu, kterou máte sjednanou v pracovní smlouvě, dostanete za tuto dobu zaplaceno, ale jen formou běžné mzdy.

  • Kratší dovolená. Od ledna 2021 došlo ve výpočtu dovolené ke změně. Nově se tedy výše dovolené u zaměstnance odvíjí od odpracovaných hodin týdně, nikoliv dní. Pro výpočet se používá vzoreček: týdenní pracovní doba (hodiny) x počet týdnů dovolené = počet hodin, na které má zaměstnanec nárok při čerpání dovolené.

  • Doplácení zdravotního pojištění. Zde záleží na tom, zda zaměstnanec pobírá nižší plat než je zákonem stanovená minimální mzda. V takovém případě je zdravotní pojištění vždy odváděno z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) a vzniklý rozdíl musí pracovník doplatit ze svého. Ve všech případech však zaměstnanec zdravotní pojištění doplácet nemusí. Někteří zaměstnavatelé deklarují zaplacení tohoto rozdílu jako zaměstnanecký benefit. To se netýká studentů, důchodců a osob na rodičovské dovolené, za které zdravotní pojištění platí stát.

Mohlo by vás zajímat: