Headhunter versus recruiter. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

V minulých článcích jsme se blíže podívali pod pokličku headhuntera (článek “Co bývá náplní práce headhuntera, jeho předpoklady a fáze postupu při hledání zaměstnanců”) a představili si činnosti recruitera (“Recruiter a jeho činnost”). Podíváme-li se nezaujatýma očima na souboj headhunter vs. recruiter, zjistíme, že se oba specialisté zaměřují na nábor nových pracovníků, ale používají k tomu rozdílné metody a strategie. V dnešním článku si ukážeme, jaký je rozdíl mezi lovcem hlav a náborářem a pro jaký účel se konkrétní specialista hodí.

 

Headhunter vs. recruiter

Headhunter versus recruiter. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

  • Strategie. Strategie recruitera se dá označit jako pasivní. Sepíší pracovní inzerát a poté čekají, kdo se jim ozve. Vybírají z aktivních uchazečů, tedy kandidátu, kteří sami iniciují změnu práce. Okruh náboráře obvykle činí 15 % až 25 % z celého pracovního trhu. Oproti tomu headhunter hledá mezi pasivními kandidáty, kteří zaměstnání aktivně nehledají. Díky vazbám a kontaktům se pohybuje rozmezí lovců hlav někde mezi 80 % až 90 % produktivního obyvatelstva.

  • Metody. Pro obě strany platí, že při své práci používají internet. Tím však veškerá podoba končí. Recruiter obvykle udělá analýzu pracovního místa, sepíše pracovní inzerát, ten umístí na několik pracovních portálů a čeká, kdo se mu ozve. Headhunter také používá internet, ale úplně jiným způsobem. Při své práci využívá různé filtry a sběry informací, napříč celým internetem. Kromě toho používá placené a komplexní databáze, zajímají ho placené sektorové informace a nevyhýbá se ani oborovým a podnikatelským fórům. Zkrátka sbírá komplexní informace včetně přesunu lidí z různých firem a sektorů, přičemž si vede podrobná data o všech změnách v jednotlivých managementech.

  • Cílová skupina. Samozřejmě headhunter vs. recruiter Vás bude nejvíce zajímat u cílové skupiny, protože každý specialista se orientuje na jiné typy zaměstnanců. Recruiter má v popisu práce obsadit co nejvíce volných pozic, od dělnických až po ty kancelářské. Oproti tomu headhunter cílí na top manažery a vysoce postavené členy týmu.

  • Doporučení a reference. Reference od bývalého zaměstnavatele nebyly až do nedávna příliš používanou formou při náboru nových zaměstnanců. Leč doba se změnila a dnes již mnoho recruiterů požaduje od kandidáta telefonní kontakt na bývalého nadřízeného, aby s ním probral působení potenciálního kolegy v nové práci. Doporučení sbírá i lovec hlav, ale jde na to svým sofistikovanějším způsobem. Zajímají ho reference od konkurence, bývalých kolegů, dodavatelů, zákazníků a třetích stran, které přišly se “zájmovou osobou” do styku. Jako velmi užitečné se ukazují doporučení od kamarádů, přátel a známých.


Pár slov závěrem


Přemýšlíte-li ve své společnosti, zda potřebujete náboráře nebo se Vám vyplatí lovec hlav, pak vězte, že s největší pravděpodobností se u vás uživí oba specialisté. Každý používá jiné metody a nástroje, ale výsledky jsou podobné. Žádná firma se neobejde bez nižšího a středního managementu, stejně jako bez vrcholových manažerů.

Mohlo by vás zajímat: