Kontrola agenturního zaměstnávání a nejčastější správní delikty v této oblasti

Ačkoliv zprostředkování zaměstnání prostřednictvím personální agentury (PA) není zakotveno v našem právním řádu příliš dlouho (jeho úprava se poprvé vyskytla v pracovním právu až na konci roku 2004), rychle získalo na oblibě a dnes tvoří agenturní zaměstnanci 2,4 % všech pracujících lidí v ČR. Pro podnikatele je tato forma spolupráce přínosná z pohledu flexibility, neboť si mohou pronajmout pracovníka jen na období, kdy ho skutečně potřebují (například na nový projekt, vykrytí doby dovolených atd.) a nemusí řešit, kam ho umístit v případě, že je práce nedostatek (podrobněji jsme tuto službu popsali v článku “Jak pracují agenturní zaměstnanci”). Ze vzájemné kooperace samozřejmě profitují i agentury práce a samotní zaměstnanci. Není se tedy co divit, že zprostředkovatelů zaměstnání kontinuálně přibývá, přičemž v roce 2020 přesáhl jejich počet 3000. Bohužel s tím, jak počet poskytovatelů personálních služeb narůstá, zvyšuje se i množství neseriózních agentur, které se snaží poměrně striktní podmínky obcházet. Z tohoto důvodu přibývají kontroly těchto subjektů, jež se nejčastěji zaměřují na to, zda mají agenturní zaměstnanci stejné podmínky jako kmenoví pracovníci či zda se nejedná o zastřené zprostředkování zaměstnání.

 

Jaké instituce jsou oprávněné vykonávat kontrolní činnost?

Kontrola agenturního zaměstnávání a nejčastější správní delikty v této oblasti

Úřad práce


Úřady práce se během své kontroly zaměřují především na to, zda má personální agentura v pořádku všechna povolení, jež jsou nutná k výkonu zprostředkování zaměstnání. Jedná se zejména o povolení vydané Generálním ředitelstvím Úřadu práce České republiky se souhlasným stanoviskem Ministerstva vnitra České republiky. Kontrolory také zajímá, na základě jakého pracovněprávního vztahu agenturní zaměstnanci pracují. Zákon je totiž v tomto případě nekompromisní a umožňuje sepsat s personální agenturou pouze klasickou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. Pakliže pracovník s PA žádnou smlouvu sjednanou nemá nebo uzavřel dohodu o provedení práce, nemůže práci legálně vykonávat.


Státní úřad inspekce práce (SÚIP)


Tato instituce byla zřízena dle § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. V jejím čele stojí generální inspektor a sídlo se nachází v Opavě. Řízena je Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), přičemž ve své gesci má dohled na úseku zaměstnanosti, dodržování a ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek. To znamená, že je mimo jiné oprávněna kontrolovat pracovní dobu agenturních zaměstnanců, zákonné přestávky na oddech, bezpečnost při práci atd. Významnou pravomocí Inspektorátu je šetření příčin a okolností pracovních úrazů. Inspektorát zahajuje kontrolu vždy z moci úřední, avšak vzhledem k velkému počtu osob, jež kontrole Inspektorátu podléhájí, je v praxi častější zahájení kontroly na základě podání podnětu ke kontrole.


Celní správa ČR


Vzhledem k tomu, že mezi agenturními zaměstnanci nalezneme až polovinu cizinců, je Celní správa ČR oprávněna kontrolovat tyto cizí státní příslušníky, přičemž se zajímá především o to, zda mají tito pracovníci platné právní dokumenty opravňující je vykonávat legálně na území ČR pracovní činnost. Typicky se jedná o povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydanou jiným členským státem Evropské unie nebo modrou kartu jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány. Dále Celní správa kontroluje, zda zaměstnavatel dodržel ohlašovací povinnost týkající se cizinců a občanů EU.


Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ)


Okresní správa sociálního zabezpečení kontroluje především dodržování právních předpisů na poli důchodového a nemocenského pojištění. Kontrolory z této instituce bude typicky zajímat, zda se personální agentura přihlásila do registru zaměstnavatelů či zda nahlásila nástup agenturních zaměstnanců do zaměstnání.


Zdravotní pojišťovny (ZP)


Předmětem kontroly zdravotních pojišťoven je zejména to, jak zaměstnavatel dodržuje všechny zákonné povinnosti spojené s platbami pojistného na zdravotním pojištění.


Nejčastější správní delikty a jaké za ně hrozí sankce


  • Zprostředkování zaměstnání bez povolení. Založení a provoz agentury práce vyžaduje dost striktní podmínky. Neseriózní agentury podnikají bez povolení vydaného Generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR, čímž se vystavují pokutě až do výše 2 000 000 korun.

  • Absence evidence agenturních zaměstnanců. Povinnost vést evidenci svých pracovníků včetně ohlašovací povinnosti vůči úřadu práce ukládá personální agentuře § 140 odst. 2 písm. d) zákonu č. 435/2004 Sb. zákon o zaměstnanosti. Za její neplnění hrozí sankce do výše 500 000 korun.

  • Neúplná dohoda o dočasném přidělení zaměstnance. Příslušné orgány v rámci kontroly zjišťují, zda mají všechny právní dokumenty náležitosti vyplývající ze zákona. V praxi se to týká hlavně dohod o dočasném přidělení, proto doporučujeme přečíst si článek “Dohoda o dočasném přidělení zaměstnance, její náležitosti a pravidla, za nichž může být sjednána”. Pakliže nemáte tento smluvní dokument v pořádku, vystavujete se pokutě 5 000 000 korun (u fyzické osoby) a 10 000 0000 (u právnické osoby).

  • Nedodržení stejných podmínek jako mají kmenoví pracovníci. Asi nejčastější správní delikt. Ačkoliv zákon přikazuje, aby měli agenturní zaměstnanci stejné (srovnatelné) pracovní a mzdové podmínky jako kmenoví pracovníci uživatele, v praxi tomu tak často nebývá. Tím se porušují pravidla pro agenturní zaměstnávání dle § 308 a § 309 zákoníku práce se sankcemi do výše až 1 000 000 korun.

  • Zastřené zprostředkování zaměstnání. K tomuto jevu dochází v situaci, kdy jsou agenturní zaměstnanci přidělení k výkonu práce na základě dohod, z nichž vyplývají jiné obchodní vztahy (například smlouva o dílo atd.). Vzhledem k tomu, že se jedná o stále se rozšiřující nešvar, věnovali jsme se tomuto problému v článku “Zastřené zprostředkování zaměstnání - co to je a jaké za něj hrozí sankce?”, kde se také dozvíte, že Vás toto jednání může stát 5 000 000 korun v případě fyzické osoby a 10 000 000 korun u právnických osob (nejméně však 50 000 korun).

Mohlo by vás zajímat: