Příliv uprchlíků z Ukrajiny aneb co se sociálním pojištěním a nemocenskou

Současný příliv uprchlíků z válkou zasažené oblasti donutil českou vládu zjednodušit podmínky zaměstnávání Ukrajinců na tuzemský pracovní trh. Proto mohou tito státní příslušníci od března 2022 zažádat o tvz. dočasnou ochranu (o tomto tématu jsme detailně informovali v článku “Pracovníci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh”). Cizinci, kteří jsou v režimu dočasné ochrany, nepotřebují pracovní povolení a mají volný přístup na náš trh práce. Pro účely zákona o zaměstnanosti se za cizince s dočasnou ochranou považují všichni cizí státní příslušníci s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. I přes zjednodušení administrativních překážek se stále jedná o cizince, a proto má zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny z pohledu daní a povinných zákonných odvodů svá specifika, která si představíme v tomto článku.

 

Pracovníci z Ukrajiny a sociální pojištění

Příliv uprchlíků z Ukrajiny aneb co se sociálním pojištěním a nemocenskou

Pro daňové účely je důležité, zda pracovníkům z Ukrajiny vznikla účast na nemocenském pojištění. Aby tomu tak bylo, musí se dodržet dvě následující podmínky:


  • Výkon činnosti na území ČR. Tuto podmínku splňují prakticky všichni Ukrajinci, kteří v tuzemsku legálně pracují. Proto jen dodejme, že účast na nemocenském pojištění vzniká i zaměstnancům vykonávajícím zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU.

  • Rozhodný příjem. Pod pojmem rozhodný příjem se rozumí minimální výše sjednaného příjmu. Ta je podle daňových zákonů stanovena na 3500 korun, přičemž se počítá s jejím navyšováním v závislosti na vývoji průměrné mzdy. Výjimku tvoří zaměstnání vykonávaná na dohodu o provedení práce. V těchto případech činí minimální výše výdělku 10 000 korun, aby pracovníkům z Ukrajiny vznikla účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci pracující na DPP jsou účastni pojištění také tehdy, kdy mají u jednoho zaměstnavatele podepsáno více dohod o provedení práce a souhrn započitatelných příjmů přesáhl v jednom kalendářním měsíci 10 000 korun.


Pakliže tedy vznikne pracovníkům z Ukrajiny účast na nemocenském pojištění (a tím pádem i na důchodovém pojištění), má zaměstnavatel následující povinnosti:


  • Přihlášení zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen přihlásit zahraničního pracovníka prostřednictvím formuláře “Oznámení o nástupu do zaměstnání”. Ve formuláři vyplní adresu trvalého pobytu v zahraničí a adresu pobytu v České republice. Vzhledem k tomu, že rodná čísla se v režimu dočasné ochrany neudělují, vyplní evidenční číslo pojištěnce (EČP). Pakliže cizinec nedisponuje ani EČP, uvede zaměstnavatel do formuláře datum narození.

  • ELDP. ELDP neboli evidenci listů důchodového pojištění vede a zpracovává zaměstnavatel pro všechny své zaměstnance. Důležité je, aby tyto listy byly zpracovány a předloženy pracovníkům z Ukrajiny ve stejných termínech a stejným způsobem, jako je tomu u českých zaměstnanců. Na základě ELDP vzniká Ukrajincům nárok na český důchod, přičemž se zároveň přihlédne ke dvoustranné mezinárodní smlouvě o sociálním zabezpečení, kterou ČR s Ukrajinou uzavřela.


Nemocenská


Pakliže jsou pracovníci z Ukrajiny přihlášení v českém systému nemocenského pojištění, pracují na našem území a splnili zákonné podmínky, mohou, stejně jako čeští občané, čerpat dávky nemocenského pojištění. Zajímavá je situace, kdy je dávka spojena s péčí o jinou osobu (např. Ukrajinka, která pečuje o nemocné dítě). V takovém případě nerozhoduje, zda je osoba, o kterou je potřeba se starat, účastna nemocenského pojištění v ČR.


Mohlo by vás zajímat: