Současný příliv uprchlíků z válkou zasažené oblasti donutil českou vládu zjednodušit podmínky zaměstnávání Ukrajinců na tuzemský pracovní trh. Proto mohou tito státní příslušníci od března 2022 zažádat o tvz. dočasnou ochranu (o tomto tématu jsme detailně informovali v článku “Pracovníci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh”). Cizinci, kteří jsou v režimu dočasné ochrany, nepotřebují pracovní povolení a mají volný přístup na náš trh práce. Pro účely zákona o zaměstnanosti se za cizince s dočasnou ochranou považují všichni cizí státní příslušníci s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. I přes zjednodušení administrativních překážek se stále jedná o cizince, a proto má zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny z pohledu daní a povinných zákonných odvodů svá specifika, která si představíme v tomto článku.
Pracovníci z Ukrajiny a sociální pojištění
Pro daňové účely je důležité, zda pracovníkům z Ukrajiny vznikla účast na nemocenském pojištění. Aby tomu tak bylo, musí se dodržet dvě následující podmínky:
Výkon činnosti na území ČR. Tuto podmínku splňují prakticky všichni Ukrajinci, kteří v tuzemsku legálně pracují. Proto jen dodejme, že účast na nemocenském pojištění vzniká i zaměstnancům vykonávajícím zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU.
Rozhodný příjem. Pod pojmem rozhodný příjem se rozumí minimální výše sjednaného příjmu. Ta je podle daňových zákonů stanovena na 3500 korun, přičemž se počítá s jejím navyšováním v závislosti na vývoji průměrné mzdy. Výjimku tvoří zaměstnání vykonávaná na dohodu o provedení práce. V těchto případech činí minimální výše výdělku 10 000 korun, aby pracovníkům z Ukrajiny vznikla účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci pracující na DPP jsou účastni pojištění také tehdy, kdy mají u jednoho zaměstnavatele podepsáno více dohod o provedení práce a souhrn započitatelných příjmů přesáhl v jednom kalendářním měsíci 10 000 korun.
Pakliže tedy vznikne pracovníkům z Ukrajiny účast na nemocenském pojištění (a tím pádem i na důchodovém pojištění), má zaměstnavatel následující povinnosti:
Přihlášení zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen přihlásit zahraničního pracovníka prostřednictvím formuláře “Oznámení o nástupu do zaměstnání”. Ve formuláři vyplní adresu trvalého pobytu v zahraničí a adresu pobytu v České republice. Vzhledem k tomu, že rodná čísla se v režimu dočasné ochrany neudělují, vyplní evidenční číslo pojištěnce (EČP). Pakliže cizinec nedisponuje ani EČP, uvede zaměstnavatel do formuláře datum narození.
ELDP. ELDP neboli evidenci listů důchodového pojištění vede a zpracovává zaměstnavatel pro všechny své zaměstnance. Důležité je, aby tyto listy byly zpracovány a předloženy pracovníkům z Ukrajiny ve stejných termínech a stejným způsobem, jako je tomu u českých zaměstnanců. Na základě ELDP vzniká Ukrajincům nárok na český důchod, přičemž se zároveň přihlédne ke dvoustranné mezinárodní smlouvě o sociálním zabezpečení, kterou ČR s Ukrajinou uzavřela.
Nemocenská
Pakliže jsou pracovníci z Ukrajiny přihlášení v českém systému nemocenského pojištění, pracují na našem území a splnili zákonné podmínky, mohou, stejně jako čeští občané, čerpat dávky nemocenského pojištění. Zajímavá je situace, kdy je dávka spojena s péčí o jinou osobu (např. Ukrajinka, která pečuje o nemocné dítě). V takovém případě nerozhoduje, zda je osoba, o kterou je potřeba se starat, účastna nemocenského pojištění v ČR.
