Je to již jedenáctý měsíc, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu a rozpoutala největší válečný konflikt od konce druhé světové války. Za tu dobu přijala naše republika statisíce válečných utečenců a podle možností jim nabídla práci i ubytování. Do pomoci se zapojila většina Čechů a organizací (za všechny můžeme jmenovat například Falcon-K). Přísun utečenců přišel ve chvíli, kdy se Česká republika dlouhodobě potýká s rekordně nízkou nezaměstnaností, a ačkoliv příliv pracovníků z Ukrajiny zcela neodpovídá struktuře českého pracovního trhu (viz článek “Jak ovlivní pracovníci z Ukrajiny pracovní trh”) po změnách zákona (velice známý lex Ukrajina), se v České republice narovnaly podmínky s cílem zajistit utečencům stejné podmínky jako mají čeští pracovníci. Přesto někteří vychytralci dál hledají způsoby, jak na zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny ušetřit (viz náš článek “Nekalé praktiky při zprostředkování zaměstnanců. Doplácí na ně hlavně uprchlíci”). Po jedenácti měsících jiz mohou české instituce vyhodnocovat efektivitu nově příchozích zaměstnanců, ale přesto v mnoha firmách berou pracovníky z Ukrajiny jako levnou pracovní sílu, která si nemá kde stěžovat, a proto přinášíme v našem dnešním článku další “oblíbené” metody, jak některé společnosti využívají zákonné (a mnohdy i nezákonné) prostředky při zaměstnávání Ukrajinců.
Den na zkoušku
Samotný den na zkoušku není apriori špatný a můžeme se s ním setkat například ve výrobních firmách, kde personalisté a mistři přímo v provozu sledují, jaké má kandidát manuální schopnosti a do jaké míry je manuálně zručný (toto téma jsme sepsali v článku “Jednotlivé kroky při náboru pracovníků do výroby”). V těchto případech má své opodstatnění a je nedílnou součástí náboru nových pracovníků.
Různí vychytralci z řad českých podnikatelů pak nabízí den na zkoušku pro pracovníky z Ukrajiny na pozice, kde to není nutné a v některých odvětví je to dokonce kontraproduktivní. Tito podnikatelé se typicky projevují tím, že nechtějí dát Ukrajincům klasickou pracovní smlouvu (psali jsme o ní v článku “Pracovní smlouva, její náležitosti a druhy”) a místo toho operují s tím, že si zaměstnance nejdřív vyzkouší tzv. “nanečisto”.
Toto jednání však česká legislativa neumožňuje, a kdo chce reálně pracovat, musí mít před nástupem do práce podepsanou adekvátní pracovní smlouvu. Nejčastěji je to klasická smlouva na hlavní pracovní poměr, ale mohou to být i smlouvy konané mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. U těchto dohod je důležité zmínit, že se řídí zvláštními právními předpisy a například agenturní zaměstnanec na dohodu o provedení práce pracovat nesmí (více v článku ”Jak pracují agenturní zaměstnanci”). Obecně pak můžeme konstatovat, že čím lépe má pracovník z Ukrajiny sepsanou pracovní smlouvu, tím víc je chráněný před rozmary svého vedení.
Možné problémy
Den na zkoušku je nelegální sám o sobě. Ještě horší situace nastane ve chvíli, kdy se během tohoto dne stane zaměstnanci pracovní úraz. Podle ust. § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, pakliže k tomuto incidentu došlo při plnění pracovních povinností.
Při nehodě, ve které došlo k pracovnímu úrazu, je pak z právního hlediska důležité, kdy nabyl účinnosti pracovněprávní vztah. Ten vzniká na základě pracovní smlouvy, v níž je přímo uvedené datum nástupu do nové práce. Jestliže se zraní pracovník během dne na zkoušku (tzn. bez platné smlouvy), je pro něj velmi složité domáhat se svého práva na bolestné.
Kromě samotné absence pracovněprávního vztahu vznikají další problémy včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), se kterou musí být zaměstnanec seznámen ještě před nástupem do zaměstnání. Tuto povinnost ukládá zaměstnavateli přímo zákon.
Kontrola
Na dodržování všech zákonných povinností včetně správného zaměstnání pracovníka z Ukrajiny dohlíží několik státních institucí, mezi něj patří i Státní úřad inspekce práce (SUIP). Na přímou otázku, jak se dívá na tvz. den na zkoušku, odpověděl, že zákoník práce žádný takový termín nezná a jedná se tedy o lidový název, který se pro tento způsob chování vžil.
SUIP v prvé řadě kontroluje, zda je závislá práce (definovaná v ust. § 2 zákoníku práce) konaná tzv. de jure a nedochází na tomto poli k nelegálnímu jednání. SUIP také řeší pracovní úrazy během dne na zkoušku, ale tyto případy jsou dost složité, protože zaměstnavatelé se obvykle k této otázce staví negativně a odmítají jakoukoliv formu zodpovědnosti. Zaměstnanci zase obyčejně nedisponují listinami, jež jsou důležité z důkazního hlediska a mají minimální šanci dokázat, že pro zaměstnavatele pracovali ještě před uzavřením pracovní smlouvy.
Soud jako poslední instance
Ve chvíli, kdy se zaměstnanec domáhá svého práva na odškodnění způsobené pracovní úrazem během dne na zkoušku, řeší některé případy soudy. Samozřejmě soudci nejsou hloupí a vědí, že den na zkoušku se zvláště u pracovníků z Ukrajiny aplikuje velmi často, a proto zkoumají především skutkovou podstatu věci. Na tomto místě je třeba uvést, že den (nebo i několik dní) na zkoušku definuje zákon jako nelegální práci podle ust. § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti.
Samotná soudní pře je pak většinou časově i byrokraticky náročná, protože je na straně zaměstnance, aby doložit všechny dokumenty o sjednaném pracovním místě a ústní dohoda mezi ním a nadřízeným doopravdy nestačí, tedy alespoň, když u ní nebyli další svědci.
Shrnutí
Ať už jste pracovník z Ukrajiny nebo český zaměstnanec nikdy se nenechte ukolébat slibem, že si vás nadřízený zaměstná nejdřív na zkoušku a když se osvědčíte, dostanete platnou pracovní smlouvu. Toto může učinit zaměstnavatel pouze při náboru nových pracovníků v rámci výběrového řízení. Ve všech ostatních případech se jedná o nelegální práci, jež kontroluje a tvrdě trestá Státní úřad inspekce práce (SUIP). V případě, že zjistí takový styl zaměstnávání ukládá zaměstnavateli vysoké pokuty a vy své peníze již neuvidíte, respektive máte malou možnost, když se o své finance budete soudit.
