Všichni jsme se učili v rámci povinné školní docházky v hodinách občanské výuky známou formulaci “neznalost zákona neomlouvá”. Tato myšlenka je základním stavebním kamenem české společnosti, ačkoliv musíme uznat, že v praxi je český právní systém mimořádně složitý a orientovat se ve změti zákonů často mají problém i samotní právníci. Naštěstí není pro běžné fungování nutné znát detailně jednotlivé paragrafy, stačí se řídit selským rozumem vycházejícím z obecné etiky a morálního kodexu (tzv. dobrá víra). Ne v každé situaci si však vystačíme s obecnými principy. Typickým příkladem je chvíle, kdy hledám zaměstnance a musím postupovat v souladu se zákoníkem práce a ostatními právními předpisy. Z tohoto důvodu jsme se již tématem zabývali v článku “Vyvarujte se diskriminaci, aby byl Váš nábor zaměstnanců férový a v souladu se zákonem”. Zároveň si uvědomujeme, že není každá firma korporát, který má své vlastní personální oddělení (ve kterém v řadě případů vykonává práci personalisty vystudovaný právník) a v mnoha společnostech vybírá pracovníky přímo majitel (typicky se jedná například o živnostníky). Nejen pro ně si v dnešním článku rozebereme, na co si dát pozor, když hledám zaměstnance a nechci se dostat do křížku se zákonem.
Jak mám postupovat, když hledám zaměstnance?
Ve chvíli, kdy Vám narostl objem práce a Vaši stávající pracovníci již množství úkolů nezvládají, je na čase porozhlédnout se po nových kolezích. V prvním kroku byste si měli definovat, jak má budoucí zaměstnanec vypadat po odborné i lidské stránce. K tomu slouží analýza pracovního místa (viz náš článek “Analýza pracovního místa jako základ úspěšného náboru”).
Dalším krokem bude vybrat zdroj, ze kterého hledám zaměstnance. Na výběr máte ze dvou možností: buď zalovíte v současných zaměstnancích, nebo se porozhlédnete po pracovní síle na pracovním trhu. Obě varianty mají své klady a zápory, o čemž si můžete přečíst v článku “Rozdíly mezi externím versus interním náborem zaměstnanců”.
Pakliže se rozhodnete vybrat si nového kolegu na volném trhu práce, máte opět dvě možnosti: Buď se do toho pustíte sami, nebo využijete služeb agentury práce. Levněji Vás pravděpodobně vyjde druhá varianta, neboť personální agentury disponují bohatou databází vhodných uchazečů o zaměstnání a v personalistice se pohybují řadu let, čímž získaly neocenitelné know-how. Některé z nich navíc mají svá náborová centra v cizině a jsou schopné dodat na vyčerpaný tuzemský pracovní trh nové odborníky.
Když hledám zaměstnance pomocí agentury práce (PA)
Tento bod má úskalí v tom, že snadno narazíte na neseriózní agenturu (tzv. pseudo agenturu). Jak tedy poznat seriózní PA, jež podniká v souladu se zákonem? Prvotním vodítkem by měla být sama agentura. České zákony dost striktně nařizují, kdo, kde a za jakých podmínek může založit a provozovat agenturu práce.
Vás, jako klienta, by mělo především zajímat, zda má dotyčná agentura v pořádku všechna nutná povolení (především povolení udělené Generálním ředitelstvím Úřadu práce a také souhlasné závazné stanovisko Ministerstva vnitra ČR, bez něhož nemůže v tuzemsku žádná PA legálně podnikat). Též si určitě zjistěte, zda je Vámi vybraná PA členem Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS). Seriozní agenturu také poznáte podle toho, že je ze zákona pojištěna proti úpadku, takže by měli být její zaměstnanci chráněni v případě, kdy tato PA úpadek ohlásí. Pakliže jste si všechny tyto skutečnosti ověřili a agentura práce nevykazuje žádné podezřelé aktivity, může být vhodnou volbou v situaci, kdy hledám zaměstnance a interní nábor pro mě není z nějakého důvodu atraktivní.
Zastřené zprostředkování zaměstnání
Někteří čeští podnikatelé vykazují notnou dávku kreativity při hledání zaměstnanců, přičemž jejich cílem je ušetřit peníze na daních a dalších zákonných odvodech. Tím se do českého právního systému dostal pojem “zastřené zprostředkování zaměstnání”. Typickým znakem tohoto nešvaru je, že se s agenturními zaměstnanci uzavírají dohody, z nichž plynou jiné obchodní vztahy (například smlouva o dílo atd.). Nelegální jednání je tak “zastíráno” jinou právní kvalifikací. Vzhledem k tomu, že se jedná o stále se rozrůstající nešvar, poukázali jsme na něj v článku “Zastřené zprostředkování zaměstnání - co to je a jaké za něj hrozí sankce?”.
Část peněz na ruku
V některých oborech (například stavebnictví nebo ostraha) je oblíbenou metodou, jak získat novou pracovní sílu, vyplacení oficiální mzdy (obvykle se jedná o minimální mzdu) na bankovní účet a většinu mzdy dostane pracovník bokem (tzv. na ruku). Tento systém je výhodný pro obě strany, protože zaměstnavatel platí o poznání nižší daně (zákonné odvody a daň z příjmu), díky čemuž dokáže zaměstnanci vyplatit vyšší mzdu, než kdyby musel státu odvádět daně v plné výši. Přesto tento postup není ideální při řešení otázky, jak mám postupovat, když hledám zaměstnance, protože tento přístup je samozřejmě nelegální a doplatí na něj především samotní pracovníci. Ve chvíli, kdy budou čerpat nemocenskou, dovolenou nebo žádat o jakoukoliv půjčku včetně hypotéky, vždy se jim bude poměrná část vypočítávat z jejich oficiální mzdy. To samé samozřejmě také platí o budoucích důchodech.
Švarcsystém
Tento ekonomický model je pojmenovaný po svém zakladateli, podnikateli Miroslavu Švarcovi, který s ním na začátku 90. let minulého století přišel. Princip je to jednoduchý. Pracovníci v klasickém pracovním poměru se přeměnili na podnikající osoby a tak, ačkoliv pro Švarce dál pracovali jako klasičtí zaměstnanci, z daňového pohledu se jednalo o samostatně podnikající subjekty, čímž připravili stát o nemalé peníze na daních. Na první pohled se to zdálo jako dobrá cesta ve chvíli, kdy hledáte zaměstnance, ale čeští zákonodárci rychle zacelili tuto mezeru v zákonech a od roku 2012 celý systém zakázali.
Závěrem
Každá firma stojí čas od času před otázkou, jak doplnit podstav svého personálu. My jim v tom pomáháme našimi články (například “Vyřešte personální otázky dočasným přidělením zaměstnanců”). Zde je velmi důležité si uvědomit, že ať už hledám zaměstnance do kmene či jen jako nárazovou výpomoc, vždy musím postupovat dle platných zákonů. Různé obcházení nebo dokonce porušování pravidel může nějakou dobu fungovat, ale můžete si být jistí, že se Vám to dřív nebo později vrátí. A pokuty za takové jednání mohou být pro řadu společností likvidační.
